Můj PŘÍBĚH

Letos koncem léta se mi zdál sen, který bych popsala jako "nostalgie v přímém přenosu". 

Objevila se v něm koza. Ne obyčejná – byla to moje dětská kamarádka. Ta, se kterou jsem běhala po zahradě, krmila ji jablky a věřila, že svět je nekonečně krásný.

Když jsem se ráno probudila, měla jsem úsměv na rtech a v srdci ten hřejivý pocit, který známe jen z dětství. Směs radosti, svobody, bezstarostnosti… a také té dětské odvahy, kterou v dospělosti často někde zapomeneme mezi povinnostmi a "rozumností".

A tak jsem si řekla: "Když už ses objevila v mém snu, pojď i na plátno." Vytáhla jsem barvy a namalovala ji. Teprve pak jsem začala pátrat po symbolice kozy ve snech a zjistila jsem, že je spojována s nezávislostí, vitalitou, intuicí a návratem k podstatnému.

O snu jsem říkala lidem kolem sebe a také své mamince, která řekla: "Víš, že koza u tebe může být symbolem návratu domů? K tomu, kým opravdu jsi?"

A právě v té chvíli mi to celé zapadlo. Ta koza nebyla jen vzpomínka. Uvědomila jsem si, že to, co mě na tom snu tak hřálo, nebyla samotná koza, ale návrat k hodnotám, které jsem chtěla znovu žít. K hloubce, pomalosti, vděčnosti, radosti z malých věcí… k sobě samé.

A tak vznikl nápad na KOZÍ FILOZOFII.
Ne jako trend. Ale jako připomínka, že život může být obyčejný, ale přitom mimořádně krásný.

Kozí filozofie pro mě znamená klid, radost, opravdovost, úctu k zemi a cestu zpátky ke kořenům.
Je to návrat k tomu, co je pravdivé.
Co je naše.
Co nás drží.

Kozí filozofie je pozvání žít tak, jak to dává smysl srdci, vědomě, lehce, v souladu se sebou i s okolím.
Ivona Danziger